Z putování po Šumavě
V červenci 2002 jsem se vydal pěšky poznávat krásy Šumavského národního parku.
|
Mezi dominanty šumavsého masívu jistě patří hora Poledník (1315 m n.m.). Název nemá nic společného s rovnoběžkami a poledníky. Jeho původ je daleko prozajičtější. Pokud trávíte pravé poledne v Prášilech, můžete vidět sluníčko právě nad Poledníkem.
V dobách reálného socialismu sídlila na vrcholu vojenská posádka protiletadlové obrany. Mimo to zde odposlouchávali vysílačky našich "imperialistických nepřátel na západě". Po roce 1989 byla posádka zrušena. Vojenské budovy byly pobořeny a jediné co se uchovalo je věž, která nyní slouží jako rozhledna.
|
Za hezkého počasí se můžete pokochat nádherným výhledem do kraje. Takto je například možno vidět Bavorsko.
|
Na Bavorské straně mají zajímavý vrch, zvaný Luzen (1373 m n.m.). Jedná se tu o hromadu kamení, na kterou by jste mimo lišejníků jen těžko hledali jiné rostlinstvo. Proto je z něj možný nerušený výhled na úplně všechny strany. Tohle pohled k nám do čech na Březník.
|
A tohle je zas pohled na německou stranu. Můžete zkusit hledat rozdíly.
|
Několik metrů pod vrcholem Luzenu najdete bývalé trojmezí Českého království, Bavorského království a panství Pasovského. Stojí tam tři hraniřní kameny. Ten nejstarší je dokonce z období Karla IV. Ten nejmladší pochází z roku 1844. Tehdy tudy procházela hranice Rakouska - Uherska. Po vzniku Československa byl tento kámen přetesán aby se zde objevila Československá značka.
|
Pod Antýglem se řeka Vydra zařezává do hlubokého kaňonovitého údolí. V divokém kamenitém řečisti se nacházejí obrovské žulové balvany s vymletými obřími hrnci. Ty vytváří unášený písek a štěrk. Údolí se přímo nabízí pro příjemnou vycházku.
|
U Čeňkovi Pily se Vydra (vlevo) setkává s říčkou Křemelnou a spolu vytváří Otavu.
|
Téměř u hranic s německem pramení Teplá Vltava. Řekli by jste, že z této studánky je napájena mohutná řeka?
|
Po několika kilometrech již nabírá na síle a podobá se obyčejnému potoku.
Strany spravuje prochy@web.de
|
